Poslední aktualizace tohoto hradu: 19. 8. 2012


Značka hradu, zámku či tvrze

KADAŇ

    Nejstarší zprávy o Kadani pocházejí z 12. století. V té době tu měl sídlo, komendu, rytířský řád sv. Jana Jeruzalémského - johanité (maltáni), jimž český kníže Bedřich 23. dubna 1186 věnoval zdejší krajinu, aby ji kolonizovali. Johanité zde zřídili kostel Panny Marie, při něm faru a špitál, ale na pozemcích z neznámých příčin nepodnikali, proto jim král Přemysl II. tento majetek odňal, město dal opevnit a povýšil ho roku 1259 na královské.
    Panovník dal nepochybně současně s tím postavit na jižním konci města na rulové skále nad Ohří gotický hrad, k němuž bylo město připojeno jako předhradí. Není vyloučeno, že na místě nového hradu s branou a padacím mostem stál již dříve hrad s palácem, věží a hradbou z románského řádkového zdiva, jakých vybudoval kníže Soběslav I. (1125-1140) k ochraně zemské hranice proti vpádům nepřátel několik.
    V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb; s obnovou se začalo zřejmě záhy, protože již roku 1367 (a potom i v roce 1374) tu několik dní přebýval císař Karel IV. se svou družinou.
    Na jaře 1421 táhli husitští pražané do severozápadních Čech, aby zabezpečili zemi proti nepřátelskému vpádu zvenčí. Vojska dobyla velkou část pohraničí s městy Chebem, Chomutovem, Mašťovem a dalšími. Opevněná Kadaň - německá bašta katolického patriciátu - se husitům bránila, ale nakonec se jim podařilo prorazit hradby a město dobýt. Husité zůstali v Kadani několik měsíců, avšak na podzim 1421 podlehli křižáckým oddílům.
    Roku 1422 zastavil král Zikmund Kadaň Erkingerovi ze Seinsheimu, ale ten už v roce 1425 postoupil toto právo Jindřichovi z Plavna. Od Plavenského vyplatil město před rokem 1449 Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic a v roce 1454 vrátil zápis na Kadaň králi Ladislavovi, za což od něj obdržel do zástavy panství Chomutov a statek Blatno.
Za krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Brzy nato jmenoval panovník hejtmanem města Jana z Lobkovic, jemuž roku 1469 Kadaň zastavil. V následujících letech byl hrad v držení pánů ze Šumburku a Plavenských, v roce 1483 se hrad opět vrací do majetku Lobkoviců.
    V roce 1498 hrad opět vyhořel, potom se zřítila i jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a vlastně zcela opuštěný až do roku 1504, kdy začala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava, ukončená roku 1507, učinila z hradu opravdovou pevnost.
    Roku 1519, dva roky po smrti Jana z Lobkovic, se Kadaň vykoupila. Novým královským hejtmanem se stal Jaroslav Sekerka ze Sedčic. Od počátku 30. let 16. století byl kadaňský hrad znovu zapisován. Roku 1595 postoupil Rudolf II. již samotný kadaňský zámek, jak se tehdy hrad běžně nazýval, ale už bez statku (vesnice byly již rozprodány předtím) Kadaňským s podmínkou, že jej budou udržovat a kdykoliv jej dají vladaři k dispozici.
    Během třicetileté války Kadaň značně trpěla průchody armád obou stran a četnými požáry. Velký oheň z roku 1631 zničil podstatnou část města a roku 1635 vyhořel i zbytek včetně hradu. Po válce stačil k střežení polorozbořeného hradu pouze tzv. zámecký šafář. Teprve v roce 1750 císařovna Marie Terezie povolila přestavět zpustlý hrad na kasárny, které byly dokončeny roku 1755. Když však město v roce 1811 opět skoro celé lehlo popelem, vyhořely zároveň i hradní kasárny.
    K obnově hradu došlo v letech 1816-1818. Ve dvou patrech hlavní budovy (paláce) bylo zřízeno celkem 18 prostorných světnic pro mužstvo, opatřených rákosovými stropy, 3 velké kuchyňské místnosti a další potřebné prostory. Na kasárenském dvoře (nádvoří) byly vybudovány klenuté stáje. Vojenská správa hrad udržovala, ale pochopitelně i stále přizpůsobovala svým účelům a potřebám. Dalších 150 let sloužil tedy hrad armádě rakouského císařství až socialistického Československa. Po rozsáhlé rekonstrukci přešel do majetku města, které jej nyní využívá k různým kulturním účelům. Obyvatelům zde slouží knihovna s čítárnou, internetová kavárna a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je dům s pečovatelskou službou. V roce 2006 proběhl na hradě archeologický výzkum.
    Hrad v Kadani s dobře zachovanou gotickou dispozicí, včleněnou do městského obranného systému, je ve své podstatě čtyřkřídlou budovou nepravidelného půdorysu, sestávající z jádra o 2 patrech (paláce) a ostatních stavení, jež dohromady uzavírají střední nádvoří. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Hlavní budova má po požáru v roce 1811 úplně hladké průčelí. V té době byly také zazděny původní pavlače a vznikly kryté chodby jižního a západního křídla. Ze 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu snad jen sklepy. Ze západní čtverhranné věže jižní falce zůstala jen část východní zdi. Z východní části jižní falce zůstaly jen dvě čtvercové místnosti, část dvorní zdi až ke vstupu na schodiště a jižní zeď se zbytkem jihovýchodního nároží východní věže.

Zdroj: ANDĚL, R. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 185-186.



Základní informace:

Název:

Kadaň

Okres:

Chomutovský

Poloha:

13 km jihozápadně od Chomutova

Nadmořská výška:

300 m n. m.

GPS souřadnice:

Loc: 50°22'29.391"N, 13°16'10.751"E

Přístupnost:

přístupný s průvodcem denně od července do srpna každou celou hodinu v otvírací době Galerie Karla Havlíčka

Majitel:

město Kadaň

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. celkový plán přízemí hradu
2. perspektivní rekonstrukce hradu


Typický pohled:


Kadaň

Cesta k hradu:

Hrad leží kousek od Mírového náměstí, z něhož lze vidět přímo hradní bránu.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Páni ze Šumburka

Šumburkové

Hasištejnští z Lobkovic

Hasištejnští z ...


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)