Poslední aktualizace tohoto hradu: 20. 9. 2019


Značka hradu, zámku či tvrze

KADAŇ

    Nejstarší zprávy o Kadani pocházejí z 12. století. V té době tu měl sídlo, komendu, rytířský řád sv. Jana Jeruzalémského - johanité (maltáni), jimž český kníže Bedřich 23. dubna 1186 věnoval zdejší krajinu, aby ji kolonizovali. Johanité zde zřídili kostel Panny Marie, při něm faru a špitál. Komendu užívali až do roku 1547.
    Na jižním konci města na rulové skále nad Ohří nechal král Přemysl Otakar II. postavit gotický hrad. Poprvé se připomíná k roku 1261. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb; s obnovou se začalo zřejmě záhy, protože již roku 1367 (a potom i v roce 1374) tu několik dní přebýval císař Karel IV. se svou družinou.
    Na jaře 1421 táhli husitští pražané do severozápadních Čech, aby zabezpečili zemi proti nepřátelskému vpádu zvenčí. Vojska dobyla velkou část pohraničí s městy Chebem, Chomutovem, Mašťovem a dalšími. Opevněná Kadaň - německá bašta katolického patriciátu - se husitům bránila, ale nakonec se jim podařilo prorazit hradby a město dobýt. Husité zůstali v Kadani několik měsíců, avšak na podzim 1421 podlehli křižáckým oddílům.
    Roku 1422 zastavil král Zikmund Kadaň Erkingerovi ze Seinsheimu, ale ten už v roce 1425 postoupil toto právo Jindřichovi z Plavna. Od Plavenského vyplatil město před rokem 1449 Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic a v roce 1454 vrátil zápis na Kadaň králi Ladislavovi, za což od něj obdržel do zástavy panství Chomutov a statek Blatno.
    Za krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Brzy nato jmenoval panovník hejtmanem města Jana z Lobkovic, jemuž roku 1469 Kadaň zastavil. V následujících letech byl hrad v držení pánů ze Šumburku a Plavenských, v roce 1483 se hrad opět vrací do majetku Lobkoviců.
    V roce 1498 hrad opět vyhořel, potom se zřítila i jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a vlastně zcela opuštěný až do roku 1504, kdy začala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava, ukončená roku 1507, učinila z hradu opravdovou pevnost.
    Roku 1519, dva roky po smrti Jana z Lobkovic, se Kadaň vykoupila. Novým královským hejtmanem se stal Jaroslav Sekerka ze Sedčic. Od počátku 30. let 16. století byl kadaňský hrad znovu zapisován. Hned v roce 1530 zastavil Ferdinand I. hejtmanský úřad Šebestiánovi z Veitmile, roku 1531 Václavovi z Velhartic, roku 1534 Albrechtu Šlikovi z Holejče a jeho synu Jiřímu, za nichž byla (roku 1534) na zdejším hradě uzavřena známá kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem, podle které se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to protestantskými knížaty uznán za krále římského. Od roku 1547 asi až do roku 1555 vládl hradu a statku hejtman Václav Mašťovský z Kolovrat a na Strojeticích, v roce 1558 je král zastavil Bohuslavu Felixi Hasištejnskému z Lobkovic, který se dokonce ucházel o koupi tohoto majetku, ale císař Rudolf II. trval na tom, aby hrad zůstal v držení koruny. Roku 1595 postoupil císař již samotný kadaňský zámek, jak se tehdy hrad běžně nazýval, ale už bez statku (vesnice byly již rozprodány předtím) Kadaňským s podmínkou, že jej budou udržovat a kdykoliv jej dají vladaři k dispozici.
    Během třicetileté války Kadaň značně trpěla průchody armád obou stran a četnými požáry. Velký oheň z roku 1631 zničil podstatnou část města a roku 1635 vyhořel i zbytek včetně hradu. Po válce stačil k střežení polorozbořeného hradu pouze tzv. zámecký šafář. Teprve v roce 1750 císařovna Marie Terezie povolila přestavět zpustlý hrad na kasárny, které byly dokončeny roku 1755. Když však město v roce 1811 opět skoro celé lehlo popelem, vyhořely zároveň i hradní kasárny.
    K obnově hradu došlo v letech 1816-1818. Ve dvou patrech hlavní budovy (paláce) bylo zřízeno celkem 18 prostorných světnic pro mužstvo, opatřených rákosovými stropy, 3 velké kuchyňské místnosti a další potřebné prostory. Na kasárenském dvoře (nádvoří) byly vybudovány klenuté stáje. Vojenská správa hrad udržovala, ale pochopitelně i stále přizpůsobovala svým účelům a potřebám. Dalších 150 let sloužil tedy hrad armádě rakouského císařství až socialistického Československa. Po rozsáhlé rekonstrukci přešel do majetku města, které jej nyní využívá k různým kulturním účelům.
    Podobu prvé fáze hradu známe díky archeologickému výzkumu E. Černé i stavebně historickému průzkumu relativně velmi dobře. Jeho téměř čtverhranný areál, částečně vystupující díky příznivé terénní konfiguraci z obrysu města, ve všech čtyřech nárožích zajišťovaly čtverhranné věže. Severovýchodní se doposud částečně dochovala až do výše druhého patra. Mezi nimi stála postupně vzniklá palácová křídla. Místnosti v patře nejméně jednoho z nich byly přístupné z chodby arkádového ochozu. Část hradu zaklíněnou do městského organismu obíhal parkán a příkop. Výtvarnou podobu a architektonickou výbavu interiérů díky zničujícím mladším zásahům neznáme. Šlikovskou pozdně gotickou přestavbu provedli sasky školení mistři. Obě západní věže zmizely ze siluety hradu. Do parkánu na čelní straně bylo vloženo hmotné stavení vstupní brány s klíčovými střílnami. Nově zaklenuté paláce osvětlovala záclonová okna, křídlo nad řekou dostalo rozměrný arkýř.
    Kadaň je jednou z nejúplněji poznaných ukázek středoevropského kastelu. Ve vztahu k městu jde o výjimečný případ, kdy zůstal městský hrad dodnes samostatnou urbanistickou jednotkou. V detailu kvalitní, pozdně gotická přestavba v prvé řadě sledovala změnu hradu v pohodlnou, komfortní rezidenci.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 185-186.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 235-237. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 43. ISBN 80-7277-114-0.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2008, s. 47. ISBN 978-80-7277-489-0.



Základní informace:

Název:

Kadaň

Okres:

Chomutovský

Poloha:

13 km jihozápadně od Chomutova

Nadmořská výška:

300 m n. m.

GPS souřadnice:

50°22'29.391"N, 13°16'10.751"E

Přístupnost:

přístupný v návštěvních hodinách

Majitel:

město Kadaň

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. celkový plán přízemí hradu
2. perspektivní rekonstrukce hradu


Typický pohled:


Kadaň

Cesta k hradu:

Hrad leží jihozápadně od Mírového náměstí, kde lze zároveň za poplatek zaparkovat.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Z Plavna

Z Plavna

Hasištejnští z Lobkovic

Hasištejnští z ...

Páni ze Šumburka

Šumburkové

Šlikové

Šlikové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)