Poslední aktualizace tohoto hradu: 26. 12. 2017
![]() |
BLANSKO |
též Blankenštejn; 9 km severovýchodně od Ústí nad Labem
    Nad osadou Blanskem nedaleko obce Mírkova se tyčí zřícenina hradu Blanska. Jeho základy tvoří mohutný čedičový suk vybíhající více než 200 m nad okolní krajinu, jenž
poskytl prostor 80x45 m, protáhlý v severojižním směru v nepravidelný mnohoúhelník.
    Hrad byl postaven někdy na sklonku 14. století, protože je poprvé výslovně uveden v roce 1401 v přídomku Václava z Vartemberka. Této době vzniku odpovídá i způsob ochrany
hradeb vysunutými baštami a věžemi. Po smrti Václava z Vartemberka (asi roku 1407) jména držitelů hradu několik let neznáme; patřil zřejmě odpůrcům krále Václava IV., byla
tu i míšeňská posádka, a proto dal král příkaz k jeho dobytí. Václav IV. pak hrad zastavil Bohuši ze Zvěřince (1417). Po králově smrti roku 1419 se stal pánem Blanska Albrecht
Šenk z Landsberka, který však hrad postoupil míšeňským vévodům. Míšeňská posádka zůstala na Blansku jen do roku 1426, kdy po bitvě u Ústí (16. června) Zikmund z Vartemberka
na Děčíně, do té doby horlivý stoupenec císaře Zikmunda, přešel na husitskou stranu a po porážce křižáků se hradu zmocnil. V držení Vartemberků zůstalo Blansko i po husitství.
V roce 1527 se stal majitelem hradu Jindřich z Bünau a jeho synové Rudolf a Günter. S nimi vstoupil do dějin Blanska rod, který ho držel až do Bílé hory. Hrad sám byl
na počátku 16. století ještě obýván, a pokud tam nesídlil majitel sám, žil zde hejtman panství. V průběhu 2. poloviny 16. století se však sídlem vrchnosti stával stále
častěji nový zámek v Krásném Březně a hrad Blansko byl jen udržován. Nechtěje se podřídit protireformačnímu tlaku prodal Günter z Bünau panství Blansko roku 1628 Kryštofovi
Šimonovi z Thunu za 66 tisíc zl. Za nových majitelů nebylo Blansko již vůbec udržováno.
    Nepravidelné, zhruba oválné jádro hradu obíhala hradba, která nad přístupovou stranou vybíhala ve dvě okrouhlé, dovnitř otevřené bašty, které svíraly palác. Pod jižní,
dnes zaniklou baštou, vystupovalo ještě mohutné předbraní, které umožňovalo flankování čela hradu. Zajišťovat boční střelbou ostatní strany dispozice nebylo možné,
pouze ve středu strany protilehlé paláci byla k hradbě přizděna nevelká čtverhranná věž.
    Věž měla dříve zřejmě několik podlaží, ale zjistit její původní výšku není již v dnešní době možné. V jejím interiéru se zachovala mladší valená klenba, pod jejíž patou
jsou o 2 m níže zbytky další valené klenby související patrně s hradní cisternou. Porušení vnitřního průčelí věže neposkytuje plnou představu podoby vstupu z nádvoří
do věže. V souvislosti s pořízením nynějšího vstupu, byla totiž horní valená klenba těžce poškozena. I přesto se v ní dají vytušit stopy výseče, která by odpovídala vstupu
při levé straně, zatímco vpravo se ukazuje mohutné vybourání původního zdiva. Vnitřní prostor hranolové věže je obdélný z lomového kamene a stěny byly hrubě omítnuty.
Celkově je asi 5,5 m vysoký, dno je asi o 3,5 m níže oproti nynějšímu terénu nádvoří hradu. Hloubku bude možné upřesnit až po vybrání zbývající výplně cisterny až na její
dno. Velkým překvapením byl objev zděného přepadu ve východní stěně, který odváděl přebytečnou vodu vnitřkem věže ven z hradu. Přepad má půlkruhový tvar a je 1,2 m široký.
Jeho existence objasňuje větší šířku východní stěny, ve které se skrýval odtok vody. Zhruba ve stejné výškové úrovni byl odkryt v jižní stěně věže 40 cm od západní stěny
věže 52 cm široký a 35 cm vysoký zbytek kanálu ve tvaru koryta. Koryto je vytesáno z pískovce a je překryto kamennými bloky. Jedná se patrně o zbytek přívodního kanálu,
který sbíral dešťovou vodu z hradního areálu a sváděl ji do cisterny.
    Vstup do hradu byl zjevně řešen odlišným způsobem, než jak předpokládala Dobroslava Menclová (1972). V jižním vrcholu hradního areálu existoval polygonální baštovitý útvar.
Ostroúhlý stavební prvek před ním, považovaný za renesanční bastion, je mostnicí, na niž navazovala dřevěná mostní konstrukce podél jihozápadního líce zmíněného
polygonálního útvaru. K ní se pak ostroúhle bokem přikládal padací most, který se spouštěl nakoso postavené čtverhranné branské věže, dvojboce vystupující u obrysu hradu.
Dnešní řešení vstupu je pak mladší úpravou, která si vyžádala značný zásah do původní terénní situace. Ke stejnému závěru nezávisle dospěl i J. Šedivý. Ten také předpokládá
dvojdílnost hradního areálu. Ze zástavby níže položené části hradu se na východní straně dochovaly pozůstatky rozměrnější budovy s valeně zaklenutým sklepem, v jejímž rozsahu
je patrná v obvodové hradbě zazděná půlkruhově sklenutá branka. Jádro neznámé podoby pak představovala nevelká, oproti vnější o 5 m výše položená plocha při jižní hradbě
(dnes zkomolená objektem rozhledny), jež dle starších popisů a plánků patrně obsahovala trojprostorový palác.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 46.
- CVRKOVÁ, M. - JENÍČEK, M. Cisterna na hradě Blansko. In: Hrady českého severozápadu: sborník k životnímu jubileu Tomáše Durdíka. Most: Ústav archeologické památkové
péče severozápadních Čech, 2012, s. 39-44.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 66-67.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 12.
Název: |
Blansko |
Okres: |
Ústecký |
Poloha: |
9 km severovýchodně od Ústí nad Labem |
Nadmořská výška: |
545 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°41'51.820"N, 14°5'56.971"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Ryjice, uživatel Spolek pro záchranu hradu Blansko |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. plán hradu dle D. Menclové |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Vartemberkové |
![]() Rytíři z Bünau |
![]() Thunové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)