Poslední aktualizace tohoto hradu: 24. 6. 2025
|
DOUBRAVSKÁ HORA |
též Nový hrad, Schlossberg; 2 km východně od Teplic
Hrad, jehož pozůstatky vyčnívají nad okolím, vybudoval na Doubravské hoře po roce 1478 vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Illburk, který zdědil vesnici
a statek Doubravici, k němuž patřila i hora. Od konce 15. století se hrad začal jmenovat také Nový hrad.
V roce 1507 bylo zrušeno manství k hradu v Mostě. V roce 1578 hrad přešel na Viléma z Rožmberka. Výměnou za Kyšperk se stal majetkem císaře
Rudolfa II., a byl poté zastavován. Od roku 1590 ho vlastnili páni z Vchynic. Radslav z Vchynic začal stavět vnější bastionové opevnění, dokončené po roce 1624. Třicetiletá
válka znamenala pro hrad sérii pohrom. Roku 1626 vyhořel a v letech 1634 a 1639 byl dlouhodobě obléhán a ostřelován. Protože objekt s modernějším opevněním by mohl
představovat v případě odboje proti císaři opěrný bod povstalců, byla nařízena demolice hradu realizovaná v letech 1644-1655.
V roce 1884 nechal provést Edmund Clary–Aldringen na zřícenině značné úpravy. K malé hospůdce zřízené v roce 1855 nechal vybudovat v prostoru dřívějšího rytířského sálu
jídelnu a přistavěl další restaurační místnosti. Zbytky severní věže byly přizděny do původní výše a zakončeny střechou. Věž pak sloužila jako rozhledna. Restaurace
v roce 1896 vyhořela. K obnovení stavby přizval Carlos Clary–Aldringen architekta Bedřicha Ohmanna, pozdějšího profesora pražské Umělecko-průmyslové školy a vídeňské
Akademie. Ten ji pojal v duchu romantizující novogotiky, hledající inspiraci v prostředí rytířských hradů. Interiér restaurace měl vzbuzovat dojem hradní síně.
Od roku 1966 sloužily budovy na Doubravské hoře Svazarmu, který se staral o zachování pozůstatků někdejší pevnosti. V dnešní době je uživatelem budov Asociace víceúčelových
technik sportů a činností, AVZO ČR DOUBRAVKA (dřívější Svazarm).
Dispozice hradu byla dvojdílná. Podobu předhradí zcela změnila přestavba v 17. století. Jádro na vrcholu kopce obíhal vyzděný příkop, před nímž byl ještě vyhozen
mohutný val, jehož místo zaujalo později bastionové opevnění. Jádro mělo zhruba oválný obrys a jeho aktivní dělostřelecká obrana spočívala pravděpodobně na sedmi okrouhlých
plochostropých bateriových věžích. K obvodové hradbě zevnitř přiléhaly jednotlivé budovy, o nichž však díky vestavbě hostince v 19. století nevíme příliš mnoho.
V nepoškozené části paláce se dosud dochovaly výklenky dvou oken a nárožního arkýře zaklenuté sklípkovými klenbami, které napovídají, že hrad stavěl sasky orientovaný
či školený mistr.
Doubravská hora spolu s Hartenštejnem náleží k vrcholům našich obranných systémů pracujících s bateriovými věžemi. Jednotlivé bateriové věže jsou zde však ještě zcela
samostatnými články opevnění a jejich podoba též nenáleží k nejvyspělejším. Ve srovnání s opevněními, které stavěli mistři dvorského okruhu, je Doubravská hora méně
kvalitní a lze říci v některých aspektech zaostalá. Dobře to odpovídá známé skutečnosti, že saská škola a také sám Arnold Vestfálský věnovali otázkám opevnění minimální
pozornost. Veškerý jejich zájem se soustředil na obytné stavby. Je-li její vliv v případě vnitřní zástavby na Doubravskou hoře nepopiratelný, dobře s ním koresponduje
také určitá konzervativnost opevnění.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 119-120.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923, s. 143-149.
Základní informace:
Název: |
Doubravská hora |
Okres: |
Teplický |
Poloha: |
2 km východně od Teplic |
Nadmořská výška: |
393 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°38'19.011"N, 13°51'37.09"E |
Přístupnost: |
částečně přístupný celoročně |
Majitel: |
Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností České republiky |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. celkový plán hradu dle D. Menclové |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Od teplického hlavního vlakového nádraží trasa měří necelé 3 km a je solidně značena. A i kdyby nebyla, Doubravka je takovou dominantou okolí, že ji nelze minout.
Jestliže jste přijeli autem, naskýtá se možnost zaparkovat ho u hotelu Panorama a pokračovat cca 1,5 km po zelené a žluté turistické značce po svých.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Vřesovcové z... |
 Rožmberkové |
 Lobkovicové |
 Kaplířové ze ... |
 Vchynští z ... |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)