Poslední aktualizace tohoto hradu: 12. 1. 2020

EGERBERK

též Lestkov; 7 km západně od Kadaně

    Hrad, který stával na čedičovém vrchu, byl založen buď již koncem 13., či spíše na počátku 14. století. Podle A. Sedláčka byl jeho zakladatelem Odolen z Chyš (1254-1292), který držel Kadaň a jemuž ji král Přemysl Otakar II. odňal. Dostal za to snad Hustopeče na Moravě, které roku 1279 bezpochyby držel. Se jménem hradu se poprvé setkáváme v roce 1317 v predikátu Odolenova syna Viléma z Chyš a na Egerberku. V roce 1322 se po hradu psal také jeho mladší bratr Fricek (Bedřich), který roku 1332 získal od krále Jana Lucemburského do zástavy Pětipsy, kde založil tvrz. Okolo poloviny 14. století ho koupili bratři Albrecht, Fricek a Jetřich ze Šumburka, držitelé hradu Perštejna, a od nich v roce 1384 Jindřich Škopek z Dubé a z Liběšic, který hrad radikálně přestavěl. Od pánů z Dubé ho asi v roce 1410 koupil nejvyšší zemský písař Mikuláš Augustinův z Prahy. Snad již v roce 1413 ho prodal, ale není jasné komu, protože další majitelé jsou známí až k roku 1422. Byli jimi Ota a Vend z Illburka a jejich strýc Půta z Illburka, kteří hrad drželi společně. Roku 1430 jim ho král Zikmund potvrdil jako královské léno. Vend se zhruba o pět let později dostal do velkých majetkových sporů s Vilémem ze Šumburka. Vilém se měl lstí zmocnit Egerberka a zajatého Venda měl na něm umořit k smrti. Vilém ze Šumburka potom hrad, i přes protesty Vendova dědice Půty z Illburka, roku 1443 prodal Jakoubkovi z Vřesovic a z Kostomlat. V roce 1454 byl Egerberk provolán za odumřelé léno a od krále jej získal Jan Calta z Kamenné hory. Půta z Illburka i Jakoubek z Vřesovic proti tomu protestovali a soud táhnoucí se do roku 1457 nakonec rozhodl ve prospěch Půty, který však musel Jakoubka vyplatit. Od roku 1460 náležel Egerberk Fictumům. V roce 1557 ho Dětřich a Jiří Fictumové prodali Bohuslavu Felixi z Lobkovic a z Hasištejna na Ličkově, dolnolužickému landfojtu, jenž byl manželem jejich sestry Anny. V té době byl Egerberk sešlý a pro svou polohu k obývání nevhodný. Bohuslav tedy založil pod hradem renesanční zámek Felixburg a Egerberk ponechal jen jako pevnost proti nepříteli. Jako císařův rada si vymohl, aby mu byl hrad v roce 1581 propuštěn z manství.
    Díky razantní přestavbě koncem 14. století se z původního hradu mnoho nedochovalo. Jeho podoba nám do značné míry uniká. Spojovat s ním můžeme podstatnou část obvodové zdi jádra s čelní budovou polookrouhlého půdorysu. Jindřichovou přestavbou vznikl hrad s dvoupalácovým jádrem. Pravidelné obdélné nádvoří uzavíraly na obou kratších stranách paláce, na delších pak spojovací hradby, z nichž severozápadní zpevňovala polygonální věžice. Dodnes se lépe dochoval obdélný vstupní plochostropý palác s průjezdem v části přízemí a drobnou arkýřovou kaplí v druhém patře. Ve třetím patře byl jediný velký sál s prevétem. Palác byl vytápěn kachlovými kamny a zastřešen prejzovou krytinou. Nádvoří v úrovni prvého a druhého patra obíhaly pavlače. Nároží paláce zpevňují bosované kvádry typické pro stavby dvorské huti Václava IV. Zadní palác měl navenek oblý obrys daný užitím starší obytné budovy a prakticky celá jeho nádvorní stěna zanikla. V předhradí před čelem jádra bylo vybudováno opevnění a vystavěna příčná podsklepená, pravděpodobně hospodářská budova. Přístupová komunikace se v něm obracela a podél boční strany jádra s věžicí scházela k věžovité, dovnitř otevřené druhé bráně s vrátnicí. Věžová brána byla součástí vnějšího ohrazení, před nímž byl vyhlouben (okružní) příkop sledovaný valem. Na jeho koruně byla situována prvá brána s opevněným předbraním. V 15. století byl minimálně přední palác upravován.
    Egerberk představuje nesporně jeden z nejzajímavějších šlechtických hradů doby Václava IV. Náleží dvoupalácové dispozici, která byla vyloženě módním typem už v prvé polovině 14. století. Kontakt s dvorskou hutí Jindřichovi Škopkovi zřejmě umožnilo jeho vysoké postavení člena korunní rady.

Geodetické zaměření hradu Egerberk (Hlavenka, Sýkora, Šály 2018).

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 110-112.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 129-131.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady II. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 146-150.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 70-76.
- SÝKORA, Milan. Středověké hrady. Od dokumentace k vizualizaci aneb dvojí život pyšných sídel mocných. Prezentace. Dostupné z: < https://is.muni.cz/el/1421/podzim2018/PV1B115/um/sykora_brno_2018.pdf >.

Základní informace:

Název:	Egerberk
Okres:	Chomutovský
Poloha:	7 km západně od Kadaně
Nadmořská výška:	545 m n. m.
GPS souřadnice:	50°22'1.61"N, 13°11'4.38"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Petr Zajíc (Valašské Meziříčí)
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	2010 2019 2020
Dokumentace:	1. terénní náčrt hradu podle Z. Hefnera 2. půdorys hradu podle D. Menclové 3. půdorysy jednotlivých pater předního paláce

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Automobil je možno zaparkovat např. v Lestkově na návsi, odkud se mírně stoupá po červené značce kolem penzionu k první informační tabuli, u níž stezka prudce uhýbá doleva. Po cca 300 metrech náročnějšího výstupu dorazíme k rozcestníku pod zříceninou hradu. Druhá tatáž informační tabule stojí opodál. Celková vzdálenost od návsi k hradu je přibližně 0,5 km. Alternativou může být parking u lázní Evženie v Klášterci nad Ohří.
Nejbližší autobusová zastávka je přímo v Lestkově na návsi, kam zajíždějí autobusové spoje na trase Klášterec nad Ohří - Kadaň.
Jako cílovou železniční stanici bych doporučil nádraží v Klášterci nad Ohří, odkud se jde cca 400 m po modré značce směrem do centra města, zde se napojit na zelenou a po ní pokračovat asi 2 km do Rašovic na rozcestí s červenou a po červené značce další 2,2 km dojít k zřícenině hradu. Celá trasa pak měří necelých 5 km.