Poslední aktualizace tohoto hradu: 13. 10. 2019
|
KAMÝK U LITOMĚŘIC |
4 km severozápadně od Litoměřic
První zmínka o hradu pochází z 9. ledna 1319 z latinsky psané listiny, v níž český a polský král Jan Lucemburský uděluje v dědičné léno hrad a ves Žalhostice Jindřichu z Kamýka
(Henricus de Kamnik), který sídlo sám zbudoval. Neznámo kdy a neznámo za jakých okolností se Kamýk dostal do rukou Karla IV., a ten jej roku 1352 udělil v léno svému věřiteli Zbyňkovi Zajíci
z Hazmburka. V držení Zajíců zůstal až do husitských válek. Teprve v roce 1425 byl Zbyňkův syn Mikuláš Zajíc z Hazmburka zřejmě donucen Kamýk prodat husitskému hejtmanu Hynkovi z Kolštejna.
Spolu s Janem Smiřickým ze Smiřic se Kolštejn pokusil roku 1427 vojensky obsadit Prahu. Pokus o převrat se však nezdařil, Kolštejn sám byl během něj zabit a Smiřický byl uvězněn. Hrad se pak
dostal pod kontrolu Litoměřic. O rok později spojené síly Jana Smiřického, kterému se podařilo z vězení uprchnou a uchýlit se pod ochranu roudnického hradu, Zikmunda Děčínského z Vartenberka
a pravděpodobně Mikuláše Zajíce z Hazmburka Kamýk dobyly a Hazmburkovi vrátily. Mikuláš Zajíc ho nakonec roku 1431 prodal Vilémovi z Konic. Ten ale neměl žádné mužské potomky, a proto se souhlasem
krále Jiřího z Poděbrad odkázal hrad Kamýk s poplužním dvorem, vesnicemi a veškerým vybavením svému příbuznému Petru Klučovskému ze Lstiboře, zakladateli rodu Kamýckých ze Lstiboře.
Vilém z Konic zemřel roku 1481 a jeho vůle zakotvená v závěti byla dodržena. Petr dokonce dosáhl u krále Vladislava II. propuštění hradu s příslušenstvím z manství, čímž se Kamýk stal svobodným,
nezcizitelným statkem. Kamýčtí ze Lstiboře na Kamýku hospodařili do roku 1628, kdy jako protestanti museli odejít ze země. Starý zámek Kameyk řečený a pod ním tvrz též Kameyk se staveními, sklepy,
starým pivovárem, ovčínem, dvorem poplužným a vsi Kamejk, Miřejovice, Řepnice a díly v Malči, Babině a Hlinné včetně lesů, ovocných sadů a vinic prodali za 29 tisíc míšeňských grošů hraběti Heřmanu
Černínovi z Chudenic a jeho manželce Anně Salomeně rozené Hradišťské z Hořovic. Hrad rychle ztrácel na významu, vždyť už kolem roku 1600 jeho majitelé sídlili v nové tvrzi při dvoře dole ve vsi,
definitivní zánik pro něj znamenalo dobytí saskými vojsky v roce 1632.
Typologicky se Kamýk řadí k hradům donjonového typu. Tvoří ho celkem sedm oddílů. Oddíly VI a VII náleží hradnímu jádru, které sestává z obvodové hradby, donjonu a obytných staveb
na východě a na jihu. Hradní jádro obklopovaly po celém obvodu oddíly IV a V, které lze nejspíše považovat za parkány. Interpretace oddílů I, II a III, které tvoří vnější opevňovací okruh,
je s ohledem na stav jejich dochování nejproblematičtější. Nějaká zástavba, u níž můžeme předpokládat hospodářský charakter, snad mohla být při jižní hraně oddílu II. V případě oddílu I se jako
nejpravděpodobnější jeví možnost, že se jednalo o sypanou šíjovou baštu, jejímž účelem byla kontrola přístupové cesty a sedla východně od hradu.
V rámci první stavební fáze byl vybudován donjon, obvodová hradba jádra a snad i obytná budova na východě. Jižní obytná budova, která poskytovala nejvíce užitného prostoru, mohla
vzniknout rovněž v průběhu 14. století, s jistotou byla adaptována renesančně Vilémem Kamýckým ze Lstiboře (1547). Oddíly IV a V (parkány) mohly vzniknout kdykoliv ve 14. století. Zemní opevnění
vnějšího okruhu by snad mohlo být možné spojit s dobou husitskou, pro niž jsou takové konstrukce typické, konkrétně pak snad s osobou Hynka z Kolštejna.
Vrstevnicový plán hradu Kamýka s členěním na oddíly (P. Hlavenka, S. Urbánek a M. Sýkora 2016).
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 190-192.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 241-242.
- HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy. Praha: Argo, 2006, s. 199-206.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 349-350.
- RUBEŠ, Marek. Hrad Kamýk. Litoměřice, 2013. Rukopis.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV.: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Argo, 1998, s. 392-395.
Základní informace:
Název: |
Kamýk u Litoměřic |
Okres: |
Litoměřický |
Poloha: |
4 km severozápadně od Litoměřic |
Nadmořská výška: |
367 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°33'27.056"N, 14°4'51.637"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Kamýk |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. celkový plán hradu dle A. Sedláčka |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:Výchozím bodem je obec Kamýk, nad níž se zřícenina hradu tyčí. Stoupá se k ní několik málo minut - z části po schodech, z části po pěšině po modré turistické značce. Auto je možno zaparkovat např. u obecního úřadu nebo u kapličky, popř. lze dojet až téměř pod hrad. Cesta je spolehlivě značena. |
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Kamýčtí z ... |
 Zajícové z ... |
 Kamýčtí ze ... |
 Černínové z ... |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)