Poslední aktualizace tohoto hradu: 29. 10. 2025

KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU

též nesprávně Sukoslav; 10 km jižně od Teplic

    Hrad Kostomlaty vystavěli páni z Rýzmburka někdy na přelomu 13. a 14. století. V roce 1333 jej dali v léno Chotěborovi z Herštejna, ale již roku 1335 hrad koupil moravský markrabě Karel a před rokem 1370 Habart starší ze Žirotína. Jeho synovci hrad roku 1388 prodali Jindřichu Škopkovi z Dubé. Jeho bratr Beneš mladší se roku 1404 zavázal službou markraběti míšeňskému Vilémovi I. Jednookému. Beneš, který zemřel roku 1406, ustanovil poručníkem svých dětí Herborta z Kolovrat a z Ročova. Nejspíše on prodal po roce 1407 Kostomlaty Albrechtovi z Dubé, bratru výše zmíněného Beneše, léno mu pak potvrdil i Václav IV. Jako majitel je poprvé zmíněn roku 1415. Jeho vlastnictví však bylo problémové, protože v těchto letech k hradu uplatňoval i své nároky Herbort z Kolovrat. Bezdětný Albrecht z Dubé, od roku 1415 zemský komtur řádu německých rytířů, si na Zikmundovi roku 1420 vymohl list, v němž král udělil Kostomlaty jako léno nejenom jemu, ale i jeho bratru Jindřichovi z Dubé a jejich strýci Janovi. Důležité přitom je, že hrad nepatřil řádu, ale Škopkům z Dubé. V roce 1424 se Albrecht zavázal službou Fridrichovi Saskému, jemuž měl hrad zůstat otevřený. V roce 1434 se proti hradu obrátil hejtman žatecko-lounského svazu Jakoubek z Vřesovic, který již v severozápadních Čechách ovládal rozsáhlé majetky a zvláště města Bílinu, Teplice a Ústí nad Labem a jemuž neunikla důležitá úloha hradu pro strategické plány husitů. Hrad kontroloval jak důležitou dálkovou cestu přes České středohoří, tak i celé Podkrušnohoří, a navíc byl položen na půli cesty mezi Bílinou a Ústím nad Labem. Pro obléhání Vřesovec shromáždil vojenské oddíly nejen z Loun, Slaného a Žatce, ale i Litoměřic. Jakoubkovo vojsko mělo podle Bartoška z Drahonic 3 500 pěších a 250 jízdních, a to v bitvě u Řevničova. Důležité je, že v této bitvě Vřesovec nesoustředil veškeré své síly, ale patrně jen část, protože zbytek obléhal Kostomlaty a další část byla i v bitvě u Lipan. F. Šmahel takové počty zpochybňuje jako nadsazené, P. Čornej sílu svazu odhaduje na 2 000 až 3 000 mužů. Jisté je, že Vřesovec disponoval ohromnou silou. Kostomlaty Jakoubek buď dobyl útokem, nebo se mu posádka vzdala. Krátce nato původní majitel hrad Jakoubkovi prodal. Dne 8. června 1437 si vlastnictví kostomlatského panství nechal se svolením císaře Zikmunda zapsat do desek zemských. I nadále však bylo držení hradu Vřesovcům rozporováno. Teprve v roce 1465 nakonec veškerá práva k hradu získal Jan z Vřesovic a spory byly urovnány.
    Počátkem 17. století se dělili o kostomlatské panství bratři Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic a každý měl ve své polovině městečka tvrz. Hrad mezitím zpustl. Roku 1606 byl neobydlený a pouze dvě bašty měly střechu. Roku 1623 byli bratři Kostomlatští postiženi konfiskací jedné třetiny majetku pro účast na stavovském povstání z let 1618-1620. Panství pak roku 1624 koupil Humprecht starší Černín z Chudenic. Kostomlatský hrad byl podle sveděctví Bohuslava Balbína koncem 18. století opět obýván. Před rokem 1840 byla turisticky zpřístupněna velká hradní věž. Roku 1841 započal J. Fenzel s nivelizací terénu předhradí, který byl parkově upraven. Při té příležitosti vznikla i na místě zasypaného příkopu vyhlídka a tři budovy pro restauraci a ubytovnu. Jedna z nich byla zvyšována mezi roky 1925 a 1928, kdy byl vystavěn ještě jeden turistický objekt. V turistických objektech se stavělo poté ještě v letech 1936-1937. Restaurace a ubytovna byly opuštěny nejpozději v roce 1948 a rychle se proměnily ve zříceniny.
    Dispozice hradu byla dvojdílná. Jádro prvé fáze hradu obsahovalo kromě okrouhlého bergfritu dva rovnoběžné a jeden příčný palác. V rámci druhé stavební fáze prošly všechny paláce významnějšími úpravami. Štíhlý bergfrit je zakončen u nás spíše neobvyklou užší nástavbou, okolo níž obíhal ochoz. Jde tedy o věž typu máselnice. Celé jádro obtáčel parkán, k němuž se připojovalo ohrazení lichoběžného předhradí. Kvůli výstavbě hostince v 19. století toho o jeho zástavbě nevíme mnoho. Do této části hradu se vcházelo drobnou, dovnitř otevřenou čtverhrannou věží druhé brány, kterou z boku zajišťovala nevelká okrouhlá hradební věž s čtverhranným interiérem. Tuto velmi štíhlou stavbu ukončovalo na konzolách vysazené podsebití. I předhradí opevňovala parkánová hradba. Její součástí byla i prvá kulisová brána. V 1. polovině 15. století přistoupili majitelé k modernizaci hradu. Obranyschopnost hradu byla zlepšena dvěma čtverhrannými, dovnitř otevřenými baštami, které se staly součástí parkánové hradby. Daleko větší pozornosti se dostalo obytným stavbám jádra, kde byl především rozšířen, zvýšen a vybaven přední palác při velké věži.
    Prvá fáze hradu je krásnou ukázkou rozvíjení bergfritového typu v 1. polovině 14. století, kdy se zmnožuje jak obytná zástavba, tak přibývají další menší věže. Přestavba palácové části v 1. polovině 15. století znamenala dosažení dobového standardu. Pokus o zlepšení obranyschopnosti byl oproti tomu spíše rozpačitým a velmi nedůsledným činem.

Kostomlaty. Zaměření hradu podle F. Gabriela

1) přístupová cesta,
2) místo první brány,
3) vnější parkán,
4) druhá brána,
5) strážní věž,
6) nádvoří předhradí,

7) místo novověkého hostince,
8) parkán jádra,
9) brána do jádra,
10) hlavní věž typu "máselnice",
11) nádvoří jádra s palácovými budovami,
12) hranolová bašta obvodového opevnění.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 220-222.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 278-280.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 54-55.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV.: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Argo, 1998, s. 202-209.
- SÝKORA, Milan. Obléhání hradu Kostomlaty. Archaeologia historica. 2023, vol. 48, iss. 1, pp. 113-142.

Základní informace:

Název:	Kostomlaty pod Milešovkou
Okres:	Teplický
Poloha:	10 km jižně od Teplic
Nadmořská výška:	481 m n. m.
GPS souřadnice:	50°33'14.96"N, 13°52'46.739"E
Přístupnost:	z části volně přístupný celoročně
Majitel:	obec Kostomlaty pod Milešovkou, uživatel Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty
Oficiální stránky:	spzhk.cz
Fotogalerie:	2006 2011 2014 2018 2025
Dokumentace:	1. celkový plán hradu 2. perspektivní rekonstrukce hradu

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Existují dvě možné cesty k hradu. Jedna o délce asi 1 km začíná v Kostomlatech pod Milešovkou a na turistické mapě je vyznačena zeleně. Druhou cestu volí ti, kteří jedou autem po silnici z Milešova do Kostomlat a asi půl kilometru před obcí za levotočivou zákrutou sjedou na polní cestu, po níž dojedou k malému rybníku. Dál se kvůli ochrannému vodárenskému pásmu nesmí. Odtud je to na hrad už jen několik set metrů.

KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Z Rýzmburka

Z Dubé

Z Vřesovic

Černínové z ...