Poslední aktualizace tohoto hradu: 27. 4. 2016

LEŠTINA

11 km východně od Ústí nad Labem

    Zaniklý malý hrad na táhlém ostrohu vybíhajícím ze svahů Sokolího hřebene nad údolím Lučního potoka, vypínajícím se nad stejnojmennou vsí, jež se poprvé připomíná roku 1437 jako příslušenství statku Býčkovice.
    V písemných pramenech není o této lokalitě bohužel žádné zmínky. Na základě historických souvislostí se lze domnívat, že se jednalo o správní centrum či strážní hrádek zboží, které zde vlastnila litoměřická kapitula. Tomu napovídá nejen uspořádání pozemkové držby v blízkém okolí, ale také dochované pomístní označení "Probstei - Na probošství". Povrchový sběr keramických střepů, provedený J. Šedivým, umožňuje klást dobu osídlení hradu mezi 80. léta 14. století a 20. léta 15. století. K zániku sídla tedy pravděpodobně mohlo dojít již na počátku husitských válek, kdy šlechta často a ochotně zabírala církevní majetek. V případě Leštiny se zřejmě jednalo o děčínské Vartenberky, nebo o někoho jiného. Ať tak či onak novému majiteli již nevznikla potřeba malé a nepříliš pevné sídlo nadále udržovat.
    Zatímco nevelké jádro hradu, které je chráněno strmými svahy, šíjovým příkopem, jenž nejpravděpodobněji překlenula dřevěná lávka, a předpokládaným obvodovým opevněním lehčí konstrukce, je poměrně dobře čitelné, interpretace předhradí (resp. předpolí), které prozatím zůstává bez archeologických nálezů, skýtá řadu otazníků. Nese stopy různých terénních úprav, avšak není bezpečně prokazatelné, zda se jedná o středověké fortifikační prvky, nebo o mladší lidskou činnost. Pouze hypoteticky lze v předpolí uvažovat o provozně hospodářských objektech lehčí konstrukce, po nichž se nedochovaly žádné viditelné terénní stopy.
    Jádro hradu se rozpadá do dvou výškových úrovní. Vrcholová část obsahuje plošinu vejčitého tvaru, východně od ní se rýsuje čtvercová sníženina s jasně patrnou depresí a vstupním koridorem do suterénu ze západu. Tuto sníženinu lze hypoteticky interpretovat jako pozůstatek obytného objektu s kachlovými kamny (dle nálezu zlomku kachle), na plošině nad ní pak identifikujeme základnu menší věžovité stavby. Na konci ostrohu rýsuje se ještě polookrouhlý pahrbek, na nějž A. Sedláček umisťuje prak.
    Za současného stavu vědomí je možno uvažovat o tom, že se jednalo o malý objekt (tvrz?) s převažující vojenskou funkcí.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 261-262.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 325.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 58.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 80-81.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 413.
- ŠEDIVÝ, Jiří. Hrady v údolí Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. In: Castellologica Bohemica 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2002, s. 33-65.

Základní informace:

Název:	Leština
Okres:	Ústecký
Poloha:	11 km východně od Ústí nad Labem
Nadmořská výška:	400 m n. m.
GPS souřadnice:	50°39'15.060"N, 14°10'59.030"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	stát, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	plán hradu dle J. Šedivého a D. Rykrové

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobusem mezinárodní linky Bahratal - Ústí n. L. - Úštěk - Verneřice se dopravíme do zastávky Leština. Hradní lokalita sice neleží na značených turistických trasách, ale lze k ní vystoupat po lesní cestě, která již na mapách, stejně jako hrad, zanesena je. Vzdálenost od zastávky činí cca 1,6 km.
Nejbližší ŽST se nachází v Malém Březně nad Labem, odkud je hrad kombinací lesních cest a zelené pěší turistické značky vzdálen 4,9 km. Sezónně lze využít i Zubrnickou museální železnici.
Auto je možno zaparkovat přímo v obci, např. v blízkosti autobusové zastávky Leština.