Poslední aktualizace tohoto hradu: 1. 2. 2020
|
LITÝŠ |
9 km severovýchodně od Litoměřic
Východně nad vsí Kotelicemi, která patřila až do roku 1337 ke komendě německých rytířů v Býčkovicích, se vypíná zarostlý kuželovitý vrch, na němž jsou zachovány zříceniny středověkého,
dobře opevněného a strategicky důležitého hradu Litýše.
Založení hradu spadá do doby husitských válek. Když na jaře 1421 došlo v třebušínské kotlině k bojům mezi Janem Žižkou, táhnoucím na Litoměřice, a spojenci krále Zikmunda, objevuje
se mezi nimi i děčínský Zikmund z Vartenberka. Tento hrabivý katolík zaútočil neúspěšně na podzim 1421 na Žižkův hrad Kalich. Král Zikmund si chtěl Vartenberka zavázat pevněji,
a proto mu zastavil 27. listopadu 1422 mimo jiné i veškerý majetek bývalé býčkovické komendy. Aby si Vartenberk tuto problematickou zástavu zajistil, rozhodl se po ztrátě svého nedalekého
hradu Panny na její obranu vybudovat někdy mezi lety 1423-1427 nový hrad, který by byl současně i hrozbou Žižkovu Kalichu. Volba padla na vrch Litýš nad Kotelicemi. Hrad
se v písemných pramenech ale objevuje až později. V listině datované k 6. lednu 1432 figuruje Mikuláš ze Lhoty toho času purkrabie na Litýši.
V roce 1453 hrad jako odúmrť získali Aleš a Zdeněk ze Šternberka, kteří ho však již v následujícím roce prodali Janovi mladšímu z Vartenberka a z Děčína. V roce 1459
byl Litýš centrem panství Jana z Čečelic na Tetčiněvsi. Svatbou jeho dcery s Kryštofem z Vartenberka se pak navrátil Vartenberkům. Po roce 1532 za Kryštofa z Vartenberka
byl hrad sice ještě obýván, ale protože již byl zřejmě nepohodlný a nevyhovoval zvýšeným nárokům na bydlení, dal Kryštof opravit zpustlou býčkovickou tvrz a přenesl na ni
sídlo panství. Opuštěný hrad propadal rychle zkáze, v neznámé době vyhořel a roku 1544 se uvádí již jako pustý.
Přístupová komunikace k hradu Litýši vedla z jihu a byla strategicky kontrolována dvěma nepravidelně půlkruhovými zemními dělostřeleckými baštami - jednou na jihozápadě, druhou na jihovýchodě.
Na západě vstupovala hypotetickou první bránou do I. oddílu hradu s budovou nejasného významu, pokračovala k druhé bráně, za níž se rozkládal severní ohrazený II. oddíl hradu, na severozápadě
opatřený spíše lichoběžnou baštou. Od druhé brány se cesta mírným obloukem stáčela k východu, aby se pod skálou na severu, jež pravděpodobně nesla věžovitou stavbu, pravoúhle zalomila směrem
k jihu, kde se nacházela třetí brána zajištěná trojúhelnou zemní baštou, kterou lze považovat za přímou předchůdkyni bastionů. Tato trojúhelná bašta, která byla svým břitem situována směrem k druhé
bráně, dokázala kontrolovat I. i II. oddíl hradu. Po obezděné zemní terase komunikace vcházela čtvrtou bránou do vnitřního příkopu na jihu, téměř celý ho prošla, aby se zastavila u páté brány. Kde přesně
však byla a kudy se vstupovalo do jádra hradu, nedokážeme zatím určit. Vnější jižní a východní příkop byl nad jihozápadní zemní dělostřeleckou baštou průchozí brankou s I. oddílem hradu.
Na snáze přístupné jižní a východní straně byl hrad obehnán zdvojenými valy a příkopy, přičemž vnitřní příkop, jak jsme si řekli, byl na jihu využit k vedení přístupové cesty.
Vlastní jádro hradu lichoběžného obrysu se rozpadá do dvou výškových úrovní. Níže položenou přední část vymezenou hradbou se zaobleným nárožím zřejmě na čelní palácové i obou bočních stranách lemovaly
budovy. Výše položená skalnatá zadní část dnes kromě deprese po budově (věži?) nevykazuje žádné další pozůstatky zástavby. Obě výškové úrovně jádra hradu svíraly menší nádvoří, které bylo v severní části
doplněno o hradní kuchyni a cisternu (či studnu).
Plán hradu (letecká fotogrammetrie P. Hlavenka, geodetické doměření J. Šály - M. Sýkora, kresba M. Sýkora).
1) přístupová cesta na hrad,
2) hypotetická první brána,
3) hypotetický I. oddíl,
4) budova,
5) druhá brána,
6) II. oddíl,
7) relikty ohrazení II. oddílu s baštou,
8) třetí brána,
9) trojúhelníková zemní bašta,
10) obezděná zemní terasa,
11) čtvrtá brána,
12) skalní blok se srubem?,
13) obezděné zemní náspy,
14) branka,
15) dělostřelecké zemní bašty,
16) pátá brána,
17) nádvoří jádra,
18) palác,
19) kuchyně?,
20) cisterna nebo studna,
21) vrchol skály se zahloubením po stavbě (věži?).
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 286.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 342-343.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV.: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Argo, 1998, s. 375.
- SÝKORA, Milan. Kalich, Panna a Litýš - tři hrady doby husitské na Třebušínsku. In: Castellologica bohemica 13. Praha: Archeologický ústav AV ČR Praha a Společnost přátel starožitností,
2016, s. 11-58.
Základní informace:
Název: |
Litýš |
Okres: |
Litoměřický |
Poloha: |
9 km severovýchodně od Litoměřic |
Nadmořská výška: |
486 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°35'27.23"N, 14°14'38.66"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. terénní náčrt hradu dle F. Gabriela |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Automobil je možno odstavit asi 1 km nad Novou Vesničkou - Jeleč v místě odbočky z pravotočivé zatáčky místní komunikace do lesa u úpatí Litýše.
Nejbližší autobusová zastávka leží v Kotelicích.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 4,5 km vzdálených Horních Řepčicích.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Vartenberkové |
 Šternberkové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)