Poslední aktualizace tohoto hradu: 15. 8. 2011
![]() |
OSTRÝ |
též Šarfnštejn, Šarfenštejn či Scharfenstein; 3 km jihovýchodně od Benešova nad Ploučnicí
    Zříceniny hradu na úzkém čedičovém hřbetu obtékaném Ploučnicí. Hrad po polovině 13. století vystavěli Markvartici, v písemných pramenech se poprvé v predikátu
připomíná k roku 1268. Za vlády Přemysla Otakara II. byl královským majetkem. Po jeho smrti se stal součástí braniborské zástavy a Václav II. ho poté udělil
jako léno Janovi z Michalovic. Jeho potomci ho vlastnili až do roku 1406. V 15. století se posléze stal majetkem pánů z Vartemberka a za jejich válek s lužickým
Šestiměstím byl roku 1445 dobyt a vypálen. Poté již nebyl sídlem majitelů, a připomínají se zde pouze purkrabí a k roku 1515 byl již uváděn jako pustý.
    Dispozice hradu je trojdílná. Většinu plochy obou předních částí vyplňuje skalní hřeben, který na západní straně sledovala přístupová komunikace. V čele
vlastního předhradí ji přepažuje mohutná čelní hradba, v další fázi vzepřená rozměrným opěrákem, na níž navazovala částečně dochovaná západní obvodová hradba.
Pro nedostatek místa musely hospodářská budova se sklepem a cisterna zaujmout místo prakticky ve třetím příkopu, který odděloval předhradí od jádra. V čele
drobného pětiúhelného jádra se zcela zaniklým palácem na zadní straně stojí spodní část okrouhlého bergfritu asi 8 m vysoká, který sem však byl dostavěn až dodatečně do
prostoru vymezeného již stojící obvodovou hradbou. Zda mu předcházela nějaká jiná stavba, není jasné. Jádro minimálně na východní a jižní straně obíhal snad
dodatečný parkán. Pro zajištění plynulé komunikace v něm musel být mohutný opěrák hlavní zdi na východní straně prolomen průchodem. Přestože si hrad po celý
středověk uchoval nepříliš komplikovanou podobu, byl jeho vývoj složitější, než se doposud soudilo. Doložená vestavba bergfritu do staršího objektu není častým
jevem. Ve druhé fázi Ostrý náležel mezi početné šlechtické hrady bergfritového typu, které v 2. polovině 13. století vznikaly ve velkém množství.
    Roku 1816 prodal hrabě Thun-Hohenstein zříceninu hradu Ostrý se sousedním dvorem a statkem městu Benešovu nad Ploučnicí za 180 tisíc zlatých. Koncem 19. století zde
proběhly restaurátorské práce a byla zde objevena řada archeologických předmětů. Tehdy také došlo k proražení chodby do interiéru válcové věže. Na počátku 20. století
byly odkryty zbytky zdí a provedeno zaměření půdorysu hradu. V letech 1928-1931 byly ze státní podpory na hradbách prováděny konzervátorské práce a bylo rovněž doplněno
nové zdivo. Od roku 1966 je zřícenina hradu zapsána na MK ČR jako kulturní památka. V roce 2008 byla zahájena první etapa projektu "Zajištění bezpečného zpřístupnění
zříceniny hradu Ostrý". Projekt je realizován za výrazné finanční podpory Ústeckého kraje a Lesů České republiky.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 364-365.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 412.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 74.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 157-158.
Název: |
Ostrý |
Okres: |
Děčínský |
Poloha: |
3 km jihovýchodně od Benešova |
Nadmořská výška: |
260 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°43'26.668"N, 14°19'23.963"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Františkov nad Ploučnicí |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. půdorys hradu podle J. Šedivého |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Markvartici |
![]() Český král |
![]() Z Michalovic |
![]() Berkové z Dubé |
![]() Valdštejnové |
![]() Vartemberkové |
![]() Salhausenové |
![]() Thun-Hohen... |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)
Copyright © 2006, Ohradech.eu (David Mikoláš)