Poslední aktualizace tohoto hradu: 15. 9. 2012
|
PIHEL |
4 km severně od České Lípy
Na vrcholu čedičového kopce Pihelu nad stejnojmennou vsí, o níž je první zmínka z roku 1396, stával ve 14. a 15. století hrad Pihel. Jeho zakladatel není znám, ale mohl
jím být nejspíše Hynek Zajíc z Házmburka, který se podle něho psal. Po něm hrad držel Vilém Zajíc, o němž jsou doklady ještě z roku 1404. Jeho synové Vilém a Hynek byli
asi posledními majiteli Pihelu z rodu Házmburků. Po nich se totiž v roce 1421 uvádí jako držitel Jan z Chlumu, řečený Kepka, který již dříve vlastnil blízký hrad
Svojkov. Okolnosti, za kterých získal Pihel, nejsou známy, byl však bezesporu nejvýznamnější osobností mezi jeho držiteli. Provázel Jana
Husa do Kostnice a po celou dobu tamního pobytu se snažil ze všech sil ulehčit jeho osud. Po návratu do vlasti se nějakou dobu ještě účastnil veřejného dění, zasedal
i na čáslavském sněmu v roce 1421, ale další jeho osudy neznáme. V roce 1425 byl již mrtev.
V husitských válkách se písemné prameny zmiňují o hradu Pihelu několikrát. V červnu 1422 byl podle lužických pramenů obsazen husitským vojskem a v prosinci zde stály
husitské oddíly znovu, buď aby ho opět dobyly, nebo aby jen posílily svou zdejší posádku. Pro husity měl Pihel strategický význam, protože ležel v těsném sousedství
České Lípy katolíka Hynka Hlaváče z Dubé. Husitské vojsko se u Pihelu soustředilo ještě v květnu 1423 při tažení k (České) Kamenici. O Pihelu a jeho husitské posádce
se jednalo i na schůzce zástupců lužických měst v Žitavě v srpnu 1423, kteří zde rokovali o dalších opatřeních proti husitskému nebezpečí. Další konkrétné osudy hradu
nejsou známy, ale ještě v témže roce se ho zmocnili katoličtí držitelé České Lípy - snad zmíněný Hynek Hlaváč, který na podzim 1423 zemřel. Pihel byl připojen k Lípě
a tím skončila nejpohnutější doba v jeho dějinách. V průběhu válečných událostí let 1422-1423 byl patrně poškozen nebo zničen. Dá se tak usuzovat z toho, že se v roce
1455 při soupisu majetku Jindřicha Berky z Dubé na Milštejně uvádí Pihel bez výslovné zmínky o hradu. O sto let později, v roce 1552, se jako součást sloupského
panství uvádí jen dvůr Pihel.
Hrad byl založen na strmé kupě, dnes na jihozápadní straně částečně poškozené lomem. Přístupová cesta, dnes prakticky neznatelná, ku hradu zřejmě stoupala po východní
straně kupy. Na jihu vstoupila do nevelkého, z části odlámaného předhradí. Výše situovaná střední část hradního organismu, s výjimkou úseku západní hradby a fragmentu
zdiva nad příkopem jádra, nevykazuje stopy zástavby. Zhruba pětiboké jádro na nejvyšším místě staveniště vyplňovala rozměrná (10 x 16 m), prejzy krytá, podsklepená,
obdélná, nejspíše věžovitá stavba. Opevnění, závislé do značné míry na prudkém svahu úbočí, doplňovala hradba, ze které zbylo pouze několik fragmentů. Lícování reliktů
na východní straně předhradí naznačuje, že zde hradbu mohl zpevňovat opěrák, nejedná-li se ovšem o pozůstatek nějaké stavby s jedním pravoúhlým nárožím.
Dosavadní vědomosti o hradu zůstávají velmi fragmentární a značně ztěžují pokusy o rekonstrukci jeho podoby. Nepochybně šlo o malý šlechtický hrad, nejspíše patrně
donjonového typu.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 377.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 429-430.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 116-117.
Základní informace:
Název: |
Pihel |
Okres: |
Českolipský |
Poloha: |
4 km severně od České Lípy |
Nadmořská výška: |
315 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°43'34.080"N, 14°34'5.504"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Autobusové linky zajíždí do Pihelu z České Lípy a Nového Boru.
Vlakem se lze přiblížit do vzdušnou čarou 3,5 km vzdálené Skalice u České Lípy.
Automobil je možno např. zaparkovat v (Dolním) Pihelu v blízkosti 
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Zajícové z... |
 Z Chlumu |
 Berkové z Dubé |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)