Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 2. 2024

ROUDNICE NAD LABEM

Hrad přestavěný na zámek nad levým břehem Labe ve stejnojmenném městě.

    Biskupský hrad byl založen již ve 2. polovině 12. století, dle dendrochronologické analýzy nejspíše koncem 80. let. Stavbu datují i první historické zprávy, které jsou o Roudnici k dispozici. Poprvé se připomínáv listině Jindřicha Břetislava, pojednávající o směně biskupských statků s Jiřím z Milevska prostřednictvím Heřmana, arcijáhna bechyňského v roce 1184 jako curia nostra Rudenitz, podruhé mnohem určitěji v roce 1194 jako curia episcopalis, que dicitur Rudnice. Název curia se obvykle překládá jako dvorec, jenže tímto názvem se také běžně nazývají císařské falce, a to nejen v Porýní, ale i třeba v Chebu.
    Pražští biskupové a posléze arcibiskupové o hrad pečlivě dbali. Za Jana IV. z Dražic zde působila francouzská stavební huť mistra Viléma. Jan Očko z Vlašimi zde vystavěl kromě obytné budovy novou věž s kaplí. F. Záruba nově zastává názor, že věž byla postavena současně s palácem, nebo později v 2. polovině 13. století. Tvrdí, že vznik takto mohutné válcové obytné věže by v pokročilejším 14. století byl výrazným anachronismem. Za husitských válek byl hrad dvakrát obléhán. Od roku 1431 přešel do rukou Jana Smiřického. Po dobytí královským vojskem roku 1467, kdy byl zástavním majetkem Zdeňka ze Šternberka, byl roku 1471 opravován a poté dále zastavován. Výraznějších oprav se dočkal až v polovině 16. století a upravován byl i koncem století za Viléma z Rožmberka. V letech 1652-1684 za Lobkowiczů vznikl dnešní výstavný, půdorysně větší raně barokní zámek, který použil pouze část paláce starého hradu.
    Románský hrad byl lichoběžnou dispozicí na východní a jižní straně zajištěnou příkopem. Palác v jeho nároží představoval obdélnou stavbu s nárožími i průběhem stran zpevněnými obezděnými věžicemi třičtvrtě okrouhlého a polookrouhlého půdorysu. V dochované části byl nad valeně zaklenutým sklepem umístěn velký dvoulodní sál, zaklenutý deseti poli křížových kleneb na střední sloupky. Jednotlivá čtvercová klenební pole oddělují navzájem hladké půlkruhové pasy, opírající se ve zdech o ploché úseky říms. Klenby jsou vyzděny z lomového kamene do šalovaných skruží a zality kvalitní maltou, v níž po odstranění šalování zůstaly na klenebních prsou otisky prken. Síň osvětlovalo šest úzkých pravoúhlých okének s široce dovnitř otevřenými špaletami, prolomených v obvodních zdech až téměř 2 m silných, vyzděných z opukových kvádrů. Díky dochovaným plánům z 16. a 17. století víme, že palác pokračoval dále a byl zakončen již zmiňovanou mohutnou okrouhlou obytnou věží s kaplí, v níž byl umístěn známý Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi.
    Přestože středověký hrad v Roudnici téměř zcela zanikl, náležejí jeho dochované části k našim nejvýznamnějším památkám. Podoba jeho paláce s okrouhlými věžicemi napovídá, že vznikl v návaznosti na soběslavskou přestavbu Pražského hradu. Dokládá tak logickou souvislost biskupské hradní architektury s panovnickou již v nejstarším období.

Zajímavost: Poslední, čtvrtou manželkou majitele hradu Viléma z Rožmberka byla Polyxena z Pernštejna, dcera nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna. Té Vilém odkázal panství roudnické, které po jeho smrti v roce 1592 a po vyrovnání s jeho bratrem Petrem Vokem z Rožmberka získala do trvalého dědického vlastnictví. Roudnice se stala jejím stálým sídlem. Po 11 letech se v listopadu roku 1603 znovu provdala za nejvyššího kancléře Království českého Zdeňka Vojtěcha Popela z chlumecké větve Lobkowiczů. V samotném městě dali oba manželé v letech 1609-1613 opravit gotický kostel sv. Václava u mostu a v letech 1614-1615 postavit na východ od zámku nový kapucínský klášter s kostelem, pod nímž byla vybudována hrobka Lobkowiczů.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 404-410.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 482-483.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 79-82.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891, s. 164-196.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 437-442.

Základní informace:

Název:	Roudnice nad Labem
Okres:	Litoměřický
Poloha:	15 km jihovýchodně od Litoměřic
Nadmořská výška:	195 m n. m.
GPS souřadnice:	50°25'31.5"N, 14°15'40.65"E
Přístupnost:	zámek s pozůstatky hradu přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	rodina Lobkowicz
Oficiální stránky:	www.lobkowicz.cz/roudnice
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. plán hradu v pol. 14. stol. (Menclová) 2. plán zámku z poč. 17. stol. (Menclová) 3. plán zámku z 2. pol. 17. stol. (Durdík) 4. plán zámku z r. 1840 (Menclová) 5. plán zachované části falce (Menclová) 6. hmotová rekonstrukce (Menclová) 7. hmotová rekonstrukce (Sirovátka)

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Hrad je situován v historickém centru města, tyčí se nad mostem a vlakovým nádražím.

Erby významnějších držitelů hradu:

Arcibiskup p...	Smiřičtí ze...	Šternberkové	Svojanovští z ...	Švihovští z ...
Trčkové z ...	Haugvicové z ...	Dubanští z ...	Rožmberkové	Lobkovicové