Terminologie A

TERMINOLOGIE

A

Aktivní obrana

- způsob obrany, při němž obránci nespoléhají pouze na mohutnost a četnost mechanických překážek (například hradeb) stavěných útočníkovi do cesty a hlavní obrannou linii nepředstavuje až vlastní opevnění. Pro aktivní obranu je též typická snaha přesunout hlavní obrannou linii co nejdále od fortifikace (například na čáru dostřelu) a vyloučit všechny mrtvé (tedy z ochozů nezasažitelné) prostory u paty opevnění. Prostředkem je nejastěji flankování a křížová střelba. Aktivní obrana vyžaduje spolupráci jednotlivých částí opevnění, které tvoří navzájem provázaný systém, v němž jednotlivé části brání především své sousedy. S aktivní obranou se ve střední Evropě setkáváme v dokonalé podobě výjimečně ve 13. století u francouzských kastelů, její rozvíjení se pak stalo hnací silou vývoje 15. století, kdy bylo vynuceno bouřlivým rozvojem dělostřelectva.

Apsida

- závěr románských sakrálních staveb, nejčastěji polookrouhlý, zaklenutý poloviční kopulí - konchou.

Arkáda

- na pilíře či sloupy zaklenuté oblouky, které tvoří krytý, ale otevřený ochoz či chodbu.

Arkýř

- výstupek osazený na vnějším líci stavby na konzolách, krakorcích či noze. Tvoří buď součást obytného prostoru, nebo bývá použit jako presbyterium hradní kaple či jako prévet.

Armatura, armování

- zpevnění nároží staveb tesanými kvádry. V případě užití kvádrů bosovaných hovoříme o bosáži.

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P R Ř S Š T U V W X Y Z Ž