|
Barbakán
- článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění, zajišťujících bránu. Většinou oblá či polygonální masivní stavba stojící v příkopu, samostatná či spojená krčkem s vlastní
bránou. Barbakán kryje svou hmotou bránu před dělostřelbou, proto se v něm většinou přístupová komunikace lomí. Umožňuje též značnou koncentraci artilerie obránců. U českých
hradů je barbakán poměrně vzácný - použit byl pouze na Pražském hradě, Lichnici a v Kostelci nad Černými lesy.
Bastion
- sypaná zemní, většinou obezděná velká polygonální dělostřelecká bašta novověkých opevnění.
Bašta
- 1. samostatný vojenský opěrný bod mimo areál hradu - předsunutá bašta. 2. zpevňující článek obranného systému. Bašta je typickým prvkem aktivní obrany a těžiště jejího
obranného účinku spočívá na jejím okolí. V naprosté většině případů bašta nepřevyšuje obrannými úrovněmi sousední prvky, zvláště hradby, s jejichž ochozy většinou souvisí
i komunikačně. Vůči vnitřnímu prostoru hradu jsou bašty buď otevřené, nebo uzavřené. Prvá varianta se vyskytuje častěji u bašt v parkánové hradbě. Z hlediska obrany je
neuzavřená bašta výhodnější, avšak z důvodů snadnějšího zastřešování, mírového využití vnitřního prostoru a v neposlední řadě pro náchylnost střelného prachu k vlhnutí
byly často budovány bašty uzavřené. Kromě zděných se zvláště na konci středověku budovaly bašty zemní, které se vzhledem ke svým rozměrům nezastřešovaly. Ze způsobu
zapojení do obranného systému a konkrétního stupně vývoje vojenství vyplýval tvar a vybavení bašty. Nejstarší bašty bývají polookrouhlé či pravoúhlé. Tvar dělostřeleckých bašt
byl velmi rozmanitý vzhledem k nutnosti palby z větších ráží, soustředěných většinou v nižších etážích bašty kolmo na průběh zdiva. Kromě okrouhlých a pravoúhlých se užívaly
bašty mnohoúhelné (zvláště polygonální), podkovovité i bašty, jejichž půdorys je kombinací základních variant. Utvořily se i specializované typy s vlastními názvy - bollwerk,
torion, rondel či bastion.
Bateriová věž
- článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění umožňující aktivní dělostřeleckou obranu. Bateriová věž se silnými zdmi, nejčastěji okrouhlá či polookrouhlá, méně často
polygonální, značně převyšuje přilehlé kurtiny a umožňuje velkou koncentraci děl. Může být používána jak v kombinaci s jinými články, tak může v některých případech tvořit
hlavní obranné stavby celého systému (Doubravská hora či Hartenštejn). Partně nejstarší českou bateriovou věž představuje přestavba nárožní věže hradu Hradiště (Kotnova)
v Táboře z doby okolo roku 1430. Většího rozšíření se dočkala až v průběhu 2. poloviny 15. století.
Bergfrit
- útočištná, v Čechách nejčastěji okrouhlá, vzácnějí čtverhranná a jen výjimečně polygonální hlavní věž. Z obranných důvodů byla přístupná po můstku v úrovni prvého patra.
V případě potřeby mohla poskytnout obyvatelům hradu poslední útočiště a být zcela samostatně bráněna. Proto v úrovni přízemí neobsahovala žádné otvory a její temné, většinou
pouze otvorem ve stropě přístupné přízemí, mohlo být využito buď jako vězení ("hladomorna") nebo jako skladovací prostora. V dobách míru nebyl begfrit obýván, a proto také
ani jeho interiéry nebyly k tomuto účelu vybaveny.
Berma
- prostor mezi hradbou a hranou příkopu. Bermy se užívalo zvláště tam, kde ze statických důvodů nebylo možno konstrukci opevnění založit přímo na hraně příkopu. Berma představuje
typickou součást opevnění slovanských hradišť.
Bezvěžový hrad
- hrad, který nemá velkou hlavní věž (begfrit či donjon) a jeho hlavní obrannou stavbou je jiný objekt. Bezvěžový hrad však může mít věže branské. Do skupiny bezvěžových hradů
patří zejména hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou, hrad s plášťovou zdí a dvoupalácová dispozice.
Bollwerk
- velká zemní pozdně gotická bašta, nejčastěji polygonální (Křivoklát či Mladá Boleslav). V podstatě obezděná nekrytá plošina umožňující soustředění velkého počtu těžkých děl.
Bosované zdivo
- zdivo zbudované z velkých kvádrů, jejichž čelní stěna s výjimkou úzké lemující stezky zůstává hrubá, neopracovaná. Bosované kvádry mohou být použity i pouze ke zpevnění
nároží nebo nepravidelně v kvádrovém zdivu (Loket či Jenštějn). Bosované zdivo bylo užíváno zjevně v souvislosti se štaufskou architekturou ve 13. století, a poté představuje
jeden z typických prvků dvorské huti Václava IV. v posledním dvacetiletí 14. století.
Bradlo
- terénní útvar, úzký strmý delší skalnatý hřeben (např. Žebrák, Dršťka).
Brána
- vstup představuje nejslabší, nejzranitelnější místo každého opevnění a úměrně tomu byla věnována značná péče jeho zajištění. Brána může být buď kulisová, tvořená pouze portálem
v hradbě, nebo může být součástí nějakého objektu (nejčastěji věže, budovy, bašty).
Břit
- ostrá hrana, kterou jsou opatřeny různé články opevnění. Smyslem břitu je v případě ostřelování zajistit, aby střely dopadaly pod ostrým úhlem a díky tomu neškodně sklouzly.
Břity se budovaly především v těch případech, kdy ostřelování hradu bylo možné pouze z jednoho směru. Osa břitu je pak dána tímto směrem.
| 
