Terminologie M

TERMINOLOGIE

M

Magister fabriciae

- též rector fabriciae; ředitel stavby, respektive její administrativní organizátor. Funkci magistra fabriciae máme doloženou u hradů Karla IV., kde ji pro Kašperk zastával Vít Hedvábný, pro Radyni patrně Zdislav Chlup, na Karlsfriedu Oldřich Tista z Hedčan, na Milíně ve Voigtlandu Albrecht starší z Kolovrat. Na Novém Městě u Kunratic Václava IV. tuto funkci zastával novoměstský konšel Hertvín. Funkci magistra fabriciae tedy mohli zastávat jak šlechtici, tak významní měšťané, či královi úředníci, zvláště správci.

Majestas Carolina

- pokus Karla IV. o psané zemské právo z roku 1355. Jeho součástí byly i projevy cílevědomé panovnické hradové politiky, která měla Karlovým nástupcům zajistit za všech okolností základní síť mocenských opor (hradů a měst) v zemi. Tyto otázky řešily články 6 a 8. V prvém byly vyjmenovány hrady od koruny za žádných okolností nezcizitelné: Kladsko (dnes v Polsku), Svojanov, Lichnice, Bezděz, Königstein (dnes v Německu), Loket, Přimda, Preitenstein, Křivoklát, Karlštejn a Zvíkov. Článek 8 obsahoval další hrady, které by mohl král v případě naléhavé potřeby zastavit na dobu šesti let: Kostelec nad Sázavou (Zbořený Kostelec), Střemen, Adršpach, Ojvín (dnes v Německu), Žebrák, Týřov, Nižbor, Mníšek, Protivín, Hluboká, Vožice, Bernart (ne zcela jasná lokalita, snad hrad Bernaut ve Slezsku), Hasištejn a další hrad, který byl s největší pravděpodobností Tetín. Tento výčet obsahoval spolu s uvedenými předními královskými městy z hlediska šlechtické zástavní držby nejzajímavější lokality a byl nesporně jednou z hlavních příčin razantního odporu, který návrh Majestas Carolina vyvolal. Za těchto okolností Karel IV. zákoník dále neprosazoval a jeho návrh odvolal.

Manové

- lidé za určitých podmínek vázaní k hradu přesně vymezenými služebními povinnostmi. Manové vlastnili jistý majetek, který jim byl jejich lenním pánem udělen v léno, nebo který mu v léno odevzdali. Dělí se na many robotné a ušlechtilé (služebné).Prvá skupina pečovala o každodenné provoz hradu, nebo byly její povinnosti svázány s lovem, ať již konkrétní službou, či chovem loveckých psů a podobně. Povinnosti manů ušlechtilých byly čistě vojenského charakteru, ať již se jednalo o službu na hradě, či především o jeho obranu v případě potřeby. Tito manové byli šlechtického původu a jejich sídly byly většinou tvrze či rezidenční dvory v okolí.

Manský dům

- samostatná palácová stavba u velkých královských hradů sloužící ušlechtilým manům vázaným službou k hradu.

Máselnice

- specifický typ okrouhlé věže, která má nad silnější spodní částí užší nástavbu lemovanou ochozem. Název je odvozen od podoby charakteristické siluety se zařízením na výrobu másla. V Čechách se s tímto typem věže setkáváme poměrně vzácně, například v Novém Městě nad Metují nebo na hradě Kostomlaty pod Milešovkou.

Mazanice

- kvalitní hrnčířská hlína rozmíchaná s plevami, užívaná jako doplňkový stavební materiál. Mazanicí se utěsňovaly spáry mezi prvky dřevěných konstrukcí, mohla tvořit výplně hrázděného zdiva, za účelem protipožární ochrany se s ní nahazovaly různé dřevěné konstrukce, například ochozy, podsebití či hrázděná a roubená patra a polopatra.

Městský hrad

- hrad situovaný ve městě. Běžně užívaný termín je vlastně nesprávný, protože jako městský hrad byl měl být označován hrad založený městem nebo jsoucí v jeho majetku. Tak tomu v Čechách narozdíl od například italských městských států nikdy nebylo a hrady ve městech náležely vždy vrchnosti. V případě královských měst tedy králi, biskupských biskupovi a poddanských feudálům. Většina královských městských hradů vznikla za posledních Přemyslovců ve velké vlně zakládání měst. Se šlechtickými městskými hrady se setkáváme spíše výjimečně, nejkvalitnější ukázku patrně představuje Soběslav.

Mlýn

- součástí hospodářského vybavení většiny hradů byl i mlýn. Většinou v areálu předhradí máme doloženy mlýny pro vlastní potřebu hradu, a to od jednoduchých ručních až po větší, tzv. samotížné. Velikost, kapacita a vybavení mlýnu byly odvislé od nároků majitele, způsobu zásobování hradu i konkrétní technické situace a možností.

Most

- u hradů se most nejčastěji používal jako součást vedení přístupové komunikace k překonání různých překážek, nejčastěji příkopů, či vyrovnání terénního rozdílu. Z obranných důvodů se častěji než kamenné klenuté užívaly mosty s odstranitelnou dřevěnou mostovkou. Jejich dřevěné či kamenné pilíře v některých příkladech dosahovaly značné výšky (Točník). Počátek a konec mostu tvořily většinou mostnice.

Mostnice

- opěry mostní konstrukce, vybíhající z hran do prostoru příkopu. Mohou být tvořeny přisekanou skálou či častěji opěrnou zdí. Zděné mostnice mají většinou lichoběžný obrys a vnitřek vyplněný násypem.

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P R Ř S Š T U V W X Y Z Ž