|
Ochoz
- obranná komunikace na vrcholu hradby či jiného fortifikačního prvku nebo budovy. Podobu ochozů valů raně středověkých hradišť neznáme, předpokládá se parapetní zídka,
snad již ozubená. Klasickým řešením u zděných hradeb je komunikace po vnitřní straně koruny zdi (popřípadě i vyložená na konzolách do vnitřní plochy hradu) a parapetní
zídka na straně vnější, dosahující výše přibližně 2 metrů a opatřená cimbuřím. Nejstarší cimbuří máme doloženo již u románských hradů (Loket).
Opus spicatum
- čti opus spikátum, česky vazba klasová. Způsob zdění, při němž jsou jednotlivé vrstvy lomového kamene ukládány šikmo. Směr se v jednotlivých řádkách vstřícně střídá tak,
že výsledek připomíná klasy. U českých hradů se opus spicatum vyskytuje od nejstarších dob (Pražský hrad) až po průběh 13. století (Vítkův Hrádek, Starý Hroznatov či Tetín).
Opyš
- terénní útvar, klesající zadní strana ostrožny. Může mít až hřebenovitý charakter (Pražský hrad).
Oratoř
- tribuna v kostele či kapli, z níž majitel přihlížel bohoslužbám.
Ostrožna
- jazykovitý terénní útvar, na bocích a zadní straně zvané opyš ohraničený klesajícími stráněmi.

|