Poslední aktualizace tohoto hradu: 21. 4. 2014
|
ÚŠTĚK |
15 km severovýchodně od Litoměřic
Hrad ve stejnojmenném městě byl zbudován až na počátku 15. století, poprvé je na jeho existenci možno usuzovat ze zprávy k roku 1408. Stavebníky byli páni z Dubé,
kteří hrad s městem vlastnili až do roku 1426. Roku 1428 byly hrad i město co by majetek Cardů z Petrovic dobyty a vypáleny katolickým vojskem. Hrad byl záhy
obnoven a jako panská rezidence sloužil až do počátku 17. století. Od roku 1475 drželi Úštěk Sezimové z Ústí. Kolem roku 1525, za Jana Sezimy z Ústí, byly postaveny
či obnoveny brány s věžemi a hradby byly zpevněny pravoúhlými věžemi. Opevnění bylo zdokonaleno výpadovými chodbami. V té době byl přebudován i hradní palác. Druhé
patro budovy s velkým sálem bylo přistavěno právě v této době velkého stavebního rozvoje města.
Město a panství drželi současně Sezimové z Ústí (do konfiskace v roce 1623) a Šternberkové (do roku 1617) a po nich Mikuláš Gerštorf z Gerštorfu (zemřel během povstání proti
Habsburkům v letech 1618-1620). V roce 1621 ho získali jezuité, kteří ho okolo poloviny století důkladně přestavěli. Z této úpravy pocházejí západní volutové raně barokní
štíty budovy paláce a brána do dvora. Dle letopočtu na bráně byly tyto práce ukončeny v roce 1677. Po zrušení jezuitského řádu objekt koupili úštěčtí
právováreční měšťané a změnili ho v pivovarský provoz.
Dispozice hradu byla dvojdílná. Respektuje systém městské parcelace, do něhož byla vložena tak, že na severu tvořila část fronty náměstí (do jehož plochy však zasahoval
nový příkop) a na jihu se k ní přikládaly snad následně městské hradby. Zde je do ohrazení zapojena čtverhranná obytná Pikartská věž. Dodnes působí mohutně svým 2 m
silným zdivem z velkých pískovcových kvádrů. Je třípatrová a bývala v minulosti o poschodí vyšší. Uvnitř je kamenné schodiště, kamenné výklenky s lavičkami i prévetem,
vystupujícím ze zdi. Nevelké, téměř čtvercové jádro zaujalo severovýchodní nároží dispozice. Jeho hlavním a zřejmě i jediným objektem byl obdélný trojprostorový palác
s nádvorním, archeologickým výzkumem F. Gabriela zjištěným, věžovitým přístavkem (viz vlastivědný sborník Litoměřicko,
ročník XXI. - XXII., 1986, s. 77-95). Palác stál volně, pouze na čelní straně byl zřejmě vetknut do ohrazení. Ve druhé stavební fázi byl prodloužen o jednu místnost
východním směrem. Ve sklepech paláce jsou rozsáhlé síně vytesané do pískovcové skály. V hlavní síni je pět vytesaných sloupů podpírajících strop.
Úštěk je vzácným příkladem malého, do města dodatečně vloženého hradu a současně jedním z mála šlechtických hradů zbudovaných ve městech v době Václava IV. Jeho palác
se svou podobou a vybavením blíží velké tvrzi. V této kvalitativní úrovni je Úštěk v rámci současného stavu vědomí o českých hradech nezastupitelný.
Od roku 2007 je městský hrad postupně opravován. Jedná se o 3. etapu rekonstrukce: statické zajištění hlavní budovy, obnovení krovu, položení krytiny, obnovení dřevěných
stropů a podlah, statické zajištění obvodových zdí budovy hradu. Celý projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP.
V květnu 2012 objevili František Gabriel a Lucie Kursová na hradním nádvoří zvláštní situaci, pravděpodobně stavení, které se tu nacházelo ještě před vznikem samotného
hradu. Jedná se o zbytek roubené konstrukce, která vyhořela. Pro více informací viz zde.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 487-489.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 576.
Základní informace:
Název: |
Úštěk |
Okres: |
Litoměřický |
Poloha: |
15 km severovýchodně od Litoměřic |
Nadmořská výška: |
240 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°35'3.15"N, 14°20'35.83"E |
Přístupnost: |
prozatím nepřístupný, v návštěvních |
Majitel: |
město Úštěk |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. půdorys hradu podle F. Gabriela |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Do Úštěka se dostanete bez problému autem, autobusem i vlakem. Kolem města vede hlavní silnice Litoměřice - Česká Lípa, ze které odbočíte směrem na centrum a dojedete až
na náměstí, odkud to je k hradu asi 100 metrů. Pozor na omezení rychlosti na 30 km/h! Autobus zastavuje také na náměstí, vlaková zastávka je odsud vzdálena necelý kilometr.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Berkové z Dubé |
 Sezimové z Ústí |
 Šternberkové |
 Jezuité |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)