Poslední aktualizace tohoto hradu: 29. 4. 2015
|
|
VARTA |
též Warte; zaniklý hrad na návrší zvaném Na starém zámku nad stejnojmennou osadou 2 km jihozápadně od Velkého Března, od roku 1958 kulturní památkou.
    Poprvé se Varta připomíná v letech 1378 a 1383 v radních počtech města Zhořelce, kdy byl v držení Beneše Škopka z Dubé. Před rokem 1401 ho získal Jan z Vartemberka a v jeho rodě,
který však hrad několikráte zastavil (například Otovi z Lukova, Hanuši Hungerovi z Lysých), již zůstal až do poslední zmínky v roce 1415. Mladší zprávy podle Jiřího Šedivého souvisejí pouze s panstvím
zaniklého hradu.
    Hrad byl vybudován na nevýrazné kupě na konci krátkého ostrohu v údolí Olešnického potoka. Od okolního terénu byl oddělen čtvrtkruhovým příkopem, za kterým následoval val
a druhý příkop. Za druhým příkopem se nacházelo menší čtvercové předhradí, nad nímž se tyčilo malé jádro oválného tvaru. V jeho prostoru se rozprostíral pravděpodobně podsklepený hradní palác, z něhož byly
nelegálně odkryty dva výrazné bloky zdiva, přičemž jeden z nich má dobře patrný, až 40 cm vysoký líc s náznakem nároží. Zda se před palácem, na nejvyšším místě hradu, nacházela válcová věž - bergfrit,
není bezpečně prokazatelné. Celou severní stranu jádra hradu lemuje výrazná, na jednom místě přerušená hrana s mělkou prohlubní na vnitřní straně. Protože prostor areálu je soustavně narušován
nelegálními výkopy, nelze z řady terénních depresí vyvozovat bližší závěry. Interpretaci navíc znesnadňuje i činnost někdejšího kamenolomu, jenž minimálně na dvou místech lokality (plošina západní,
jihovýchodní a patrně i severní parkán) původní terén do určité míry zkomolil.
    Ochrana hradu byla založena na dvou příkopech, prudkých svazích a obvodovém opevnění. Protože je hrad ze všech stran výrazně převýšen okolními kopci, stal se v souvislosti s rozvojem
střelných zbraní proti dobře vyzbrojenému útočníkovi prakticky nehájitelným.
    Hrad Varta by mohl náležet do souvislostí hradů bergfritového typu. Archeologické nálezy dokládají jeho počátky již ve 2. polovině 13. století a existence jeho prvé fáze pak trvala
do 2. čtvrtiny 14. věku. Mezi touto dobou a počátkem druhé fáze před rokem 1378, dle J. Šedivého, hrad nejspíše osídlen nebyl. Je však možné, že v tomto mezidobí převzal jeho funkci 3 km vzdálený hrad
neznámého jména, označovaný dnes jako Pustý zámek u Velkého Března.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 495.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 582.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 12.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 132-134.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 410-412.
- ŠEDIVÝ, Jiří. Hrady v údolí Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. In: Castellologica Bohemica 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2002, s. 33-65.
- ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Ústecku. Ústecká vlastivěda sv. III. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 2002, s. 206-209.
Název: |
Varta |
Okres: |
Ústecký |
Poloha: |
2 km jihozápadně od Velkého Března |
Nadmořská výška: |
235 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°39'30.638"N, 14°7'22.317"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Škopkové z... |
![]() Vartenberkové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)